Smluvní pokuta – výše pokuty a ochrana spotřebitele
Při sjednávání smluvní pokuty by měl být stranami brán zřetel zejména k její výši, která při překročení přiměřenosti vůči konkrétní hodnotě a významu utvrzené povinnosti, může být soudem na návrh dlužníka snížena (moderována). Maximálním limitem snížení pokuty je výše škody, která vznikla věřiteli porušením smluvní povinnosti do doby rozhodnutí.
Samotná nepřiměřenost není určena přesně určenou striktně stanovenou částkou (např.: 5 000,- Kč) ani procentuální výší smluvní pokuty (např.: 0,1 % denně). Přiměřenost je vždy předmětem soudního přezkumu s ohledem k významu a hodnotě utvrzené smluvní povinnosti v konkrétním případě.
Do roku 2018 nebyl soudní praxí při posuzovaní přiměřenosti a snižovaní smluvní pokuty brán zřetel na osobní, majetkové a sociální poměry dlužníka (povinného), avšak podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 613/2018 by soud měl při posuzovaní přiměřenosti vzít v potaz konkrétní majetkové poměry zavázaného. Rozhodujícím stavem pro přiměřenost jsou konkrétní okolnosti v době ujednání smluvní pokuty, tedy při uzavření smlouvy.
Specifikem je posuzovaní nepřiměřenosti u spotřebitelských smluv, kde je smluvní pokuta ujednána v neprospěch spotřebitele. Moderace ve smyslu snížení výše pokuty se v takovém případě neuplatní a soud v případě, že ji shledá nepřiměřenou, právo na její výplatu vůbec nepřizná. Tato praxe vychází z ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, kde občanský zákoník chrání spotřebitele jako slabší smluvní stranu a stanovuje, že se k nepřiměřenému ujednání (se spotřebitelem) nepřihlíží.
Komentáře